Podnětem k těmto několika řádkům je průběžná mediální masáž. Monotónní novodobé vysvětlování doby. Dá se říct, že pro jakékoliv historické události platí jedno pravidlo. Čím delší doba od nich uplynula, tím nastává ve faktech větší nejistota. Ztrácejí se dokumenty, pamětníci umírají a mnozí doposud žijící zapomínají, anebo si pamatují až příliš mnoho, protože přizpůsobují své vzpomínky tomu, co někde slyšeli. A tak pravdou zůstává, že v nastalém chaosu a víru doby se na mnohé zapomene a mnohé se upraví kvůli propagandě. Chceme znát pozitivní odpověď na klíčové události srpnové invaze, která byla jen vyústěním daleko širšího spektra událostí, které v tehdy poměrně stabilizované, ekonomické situaci v naší zemi nastaly. Spor mocenských elit, původně jen uvnitř svých řad, záhy přerostl ve věc veřejnou, která si následně vyžádala novou úroveň společenské rovnosti a pravdivé informovanosti. A tak velmi brzo zjistíme, že bez mnoha základních skutečností, nelze pochopit podstatu vzniku celého řetězce událostí, které vyvrcholily srpnem 68. Právě proto, je těžké dospět k pozitivní odpovědi jen prostřednictvím současných informací, předkládaných veřejnoprávními sdělovacími prostředky a mnoha internetovými weby.
Srpen 1968 a Sametová revoluce 1989 uzavřela jednu kapitolu života našeho národa. Lidé očekávali, že silně vzroste cena objektivní pravdy a politické zodpovědnosti. Očekávalo se, že další budoucnost bude utvářena na základě pečlivé analýzy, ale především podle našich podmínek. Dá se s odstupem času bez obalu říct, že žijeme v zemi, kde se vytvořil stav, ve kterém se o řadě důležitých historických otázkách a událostech nehovoří a o mnoha dalších se, s velkým halasem a podporou mediální sféry, šíří jednostranné a účelově zkreslené informace. Síla člověka a jeho dějinného podvědomí se nachází v tom, že se snaží dopátrat a poznat podstatu, rozpor a síly vytvářející skutečnost. Všude tam, kde dějiny nemohou jít cestou poznání a musejí se prodírat dlouhými oklikami, všude tam poté dochází k vážnému oslabení morální podstaty vědomí člověka a národa samého. Ve skutečnosti dochází k tomu, že společnost (občan) nedokáže, pod mediálním tlakem, racionálně uvažovat a následně nedokáže přijímat pozitivní hodnoty a zkušenosti minulé generace. Důsledkem je jednostranné vidění, cílená ztráta paměti národa, což má za následek jen završení rozpadu společnosti k jejímu snadnějšímu ovládnutí. Není mi však jasné, co takové žonglování přinese, je to jen další využívání moci v čase, který se stejně posune, a všichni se budou zase divit.
Kovář František
OR KČP Mladá Boleslav